mail Dotazy a připomínky směřujte na info@episek.cz. Teplota:  
On-Line Teploměr 
meteorologická stanice Písek
http://meteo.amut.net
   
Dnes je 22.01.2018
Svátek má Slavomír a zítra Zdeněk
 
Město Písek Státní správa Kultura Sport Školství Služby Turistické info
Odkazy
- Akce v Písku
- Infocentrum Písek
- Oficiální stránky města
- Písecká internetová TV

Kontakty
mailinfo
mailwebmaster

Katalog firem
- PIK engineering s.
- Geodetická kancelá
- COLIS, s.r.o.
- H-Comp
- HOTEL AMERIKA
[ další...

Registrace
- informace
- zaregistrovat se

Přihlášení
Loginname
Password


www.andysek.net
meteo.amut.net
meteo.amut.net
Skupina Terifoto
Fotoklub Pisek

Hřbitov s kostelem Svaté Trojice

Hřbitov byl založen v roce 1549, obyvatelé města zde byli pochováváni do roku 1950, tedy celá čtyři staletí. Po zbudování nového Lesního hřbitova ve třicátých letech 20. století byl tento areál postupně rušen a v sedmdesátých letech přeměněn v pietní park. Zůstaly zde zachovány architektonicky zajímavé náhrobky a označena místa odpočinku významných regionálních osobností. Je mezi nimi i historik August Sedláček a houslový pedagog Otakar Ševčík.
Kostel uprostřed hřbitova byl vystavěn roku 1576. Dnes je již odsvěcen a spravuje jej Divadlo Fráni Šrámka. Konají se zde výstavy, koncerty a slavnostní společenské akce. Z mobiliáře kostela se na místě dochovala pozdně renesanční vyřezávaná kazatelna.
Zajímavostí jsou také zdejší varhany, původně byly postaveny jako "pokojový" nástroj do pražské vily známého cestovatele Jiřího Hanzelky, který byl velkým milovníkem hudby a sám také hrál. Dispozici nástroje pro něj na sklonku šedesátých let navrhoval profesor Jiří Reinberger. V roce 1983 nástroj zakoupilo město Písek a varhany byly adaptovány pro svatotrojickou koncertní síň. Úvodní koncert zde tehdy odehrál profesor Milan Šlechta a přítomen byl i Jiří Hanzelka, který si velice pochvaloval zvuk varhan - skvělá akustika koncertní síně totiž dala nástroji vyniknout mnohem lépe než prostory cestovatelovy vily. Veškeré práce spojené s převozem a instalací v prostorách kostelíka zde tenkrát prováděli otec a syn Hegerové z Hořovic u Berouna - syn Miroslav převzal později vedení rodinné firmy a taktéž odborný dohled nad varhany v Trojici. Podrobná znalost tohoto nástroje byla při jejich rozsáhlé rekonstrukci po povodni v roce 2002 pro mistra varhanáře velkou výhodou.

Židovský hřbitov

Hřbitov byl založen v roce 1879. Poslední pohřeb zde byl zaznamenán v roce 1942. Byl zde pohřben český básník a spisovatel Richard Weiner, jehož ostatky byly v roce 1987 přeneseny na lesní hřbitov (zde je básníkův pomník od sochaře V. Vokálka z roku 1838).
Židovský hřbitov byl v minulosti značně poškozen a uvažovalo se o jeho zrušení. Do současného pietního stavu byl upraven v letech 1991-93. Klíč od hřbitova je možno si vypůjčit v Infocentru Písek, hřbitov se nachází na okraji města při příjezdu z Prahy.

Městský ostrov

vznikl usazováním písku před velkou zátočinou řeky dříve než byl vybudován jez pod hradbami. Již v 18. století byl spojen s činností sboru ostrostřelců. Ti zde měli střelnici, kuželník a pivní šenk. V přízemí hostince byla velká tančírna a v prvním patře spolková místnost. Na levý břeh vedla vratká lávka, na pravý břeh bylo nutno dopravit se loďkou. V době epidemie cholery roku 1832 zde byly zřízeny koupací lázně, neboť se doporučovala zvýšená čistota. V létě roku 1852 zde Josef Kajetán Tyl s divadelní společností hrál divadlo. To již ostrostřelecká restaurace nestála a ostrov byl delší dobu pustý.
Až v roce 1876 se město ostrov koupilo od mlynáře z Podskalského mlýna a pravidelně v létě tam zřizovalo studené lázně s občerstvením. Teprve v roce 1890 zde vznikla restaurace s hrázděným zdivem, jejíž replika z roku 1996 slouží veřejnosti dodnes. Lávka vedoucí na ostrov se vždy na zimu bourala a na jaře zase stavěla. To bylo finančně náročné a proto město v roce 1929 zřídilo stálou lávku železobetonovou. Dnes je ostrov oázou zeleně sloužící jako místo zábavy, odpočinku a sportu nedaleko historického centra a je vybaveno minigolfem, dětským hřištěm, venkovním i vnitřním posezením.

Muzea v Písku

Prácheňské muzeum Velké nám. 114, tel.: 382 214 731 provozní doba: březen až září denně kromě pondělí 9.00 - 18.00, říjen až prosinec denně kromě pondělí 9.00 - 17.00
Prácheňské muzeum založené roku 1884 sídlí v jediném dochovaném křídle bývalého královského hradu zbudovaném ve druhé polovině 13. století králem Přemyslem Otakarem II. Původně měl hrad kolem nevelkého nádvoří čtyři křídla s třemi věžemi. Občas zde přebývali čeští panovníci - mimo Přemysla Otakara II. též Jan Lucemburský, Karel IV. a Václav IV. Od roku 1509 patří hrad městu. Nevyhnuly se mu požáry ani válečná běsnění - dílo zkázy dokonaly různé přestavby a demolice.
Ve zbylých částech hradu dnes sídlí Prácheňské muzeum, zachoval se zde mj. velký gotický sál vyzdobený kopiemi fresek z roku 1479 zvaný Rytířský sál. Díky novým expozicím, jimž vdechl neopakovatelné kouzlo Ing. arch. Vladimír Bouček s týmem odborných pracovníků muzea, získala tato instituce od Rady Evropy čestnou cenu Evropské muzeum roku 1996.
Expozice: Pravěk a doba slovanská, Počátky hradu a města Písku, Dějiny reginu, Chráněná území, Nerostné bohatství, Kulturní tradice Písecka, Zlato v Pootaví, Ryby a rybářství. Dále se v muzeu nachází galerie a specializovaná knihovna se studovnou. V areálu se konají výstavy, přednášky, koncerty. V pokladně je také prodej regionální literatury, suvenýrů a přírodnin.
Obydlí Adolfa Heyduka v Tyršově ulici - dům vystavěný pro známého básníka (1835 - 1923), člena Májové družiny, v roce 1900 podle návrhu architekta Jana Kouly v novorenesančním slohu. V části Heydukova bytu - pracovně, jídelně a společenském pokoji - je zřízen památník s původním vybavením, momentálně v rekonstrukci.
Památník města Protivína - Masarykovo náměstí 19, Protivín. Expozice dějin regionu a exotické přírody. Otevřeno červen až září od úterý do pátku 9.00-12.00, 13.00-16.00, v červenci a srpnu též v sobotu 9.00-12.00. Mimo tuto dobu na požádání na tel.: 382 251 471.
Městská Elektrárna Podskalí 159, tel.: 382 217 034 provozní doba duben až září denně kromě pondělí 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00
Vodní elektrárna v Písku je nejstarší zařízení tohoto typu v Čechách zbudované v roce 1888. Elektrárna byla zřízena pro velký úspěch osvětlení centra města Františkem Křižíkem 23. června 1887. Písek se stal prvním městem v Čechách se stálým veřejným elektrickým osvětlením.
Je umístěna v budově bývalého mlýna, objekt a jeho zařízení v podstatě odpovídají stavu ze začátku 20. století. Po rozsáhlé rekonstrukci byla elektrárna v roce 1994 znovu zprovozněna a v jejích prostorách v červnu 1997 otevřena muzejní expozice. Elektrárna královského města Písku je technickou památkou.

Dům U koulí

Kdysi součást jedné ze tří středověkých městských bran - Putimské. Při jejím zbourání v roce 1836 byly zasazeny do průčelí domu tam nalezené dělové koule, podle nichž dostal dům své jméno. Okolí domu je upraveno a ozdobeno replikami střešních váz z konce 18. století, průčelí dodala na zajímavosti renesanční sgrafita nedávno zde odkrytá, podobně jako na budově o pár čísel dál směrem k náměstí.
Dům má bohatou kulturní historii - bydleli zde básník A. Heyduk, spisovatel J. Holeček a zejména básník F. Šrámek, jež v něm strávil své dětství a mládí. Léta zde prožitá ho inspirovala ke Stříbrnému větru, Měsíci nad řekou a několika básním. Nyní v domě sídlí Základní umělecká škola.

Děkanský kostel Narození Panny Marie

Kostel vznikl současně s výstavbou města v polovině 13. století, je tedy zbudován ve slohu rané gotiky. Shoda architektonických forem prozrazuje, že kostel byl dílem huti, která pracovala na píseckém hradě a na paláci hradu Zvíkova. Pozdějí byl doplněn na severní straně renesančními štíty (16. století) a na jižní barokní kaplí sv. Jana Nepomuckého (18. století).
Trojlodní stavba měla původně dvojicí stejných věží. Latinský nápis z r. 1489 na portálu západního průčelí Děkanského kostela informuje o založení velké věže. Ta je vysoká 71 metrů a visí v ní čtyři zvony, ulité v Brodku u Přerova roku 1991 a 1992. Zvláštností ciferníku věžních hodin jsou opačně umístěné rafičky: velká ukazuje celé hodiny a malá minuty. Toto sice technicky jednoduché, ale nezvyklé řešení značně snižuje namáhání stroje umístěného v komůrce věžného při ochozu ve výšce 42 metrů.
Uvnitř kostela se nacházejí gotické nástěnné malby.Na několika pilířích chrámu se nám dochovaly malby, které patří k nejstarším na jihu Čech. V přistavěné barokní kapli sv. Jana Nepomuckého je barevná veduta, v níž spatřujeme vyobrazení města z doby před polovinou 18. století. Současný mobiliář je téměř výhradně pseudogotický. Na pravém bočním oltáři je umístěn obraz Písecké madony. Žel kopie, neboť gotický originál byl ukraden v prosinci roku 1975.
Kostel je přístupný v době bohoslužeb a mimo ně je možný pouze náhled do vnitřních prostor za hlavním vchodem.

Pomník padlým vojákům

Na malém prostranství za budovou děkanství stojí na hranolovém podstavení postaveném na třech stupních lev na rozprostřeném vojenském praporu. Proti hlavě lva se vztyčují hlavy dvou hadů. Na hadích tělech nápisy SARDINIEN a FRANKREICH. Pomník je zhotoven z jemnozrnného pískovce sochařem Emanuelem Maxem. Byl postaven v roce 1861 v místě bývalého hradního příkopu. Připomíná 871 mužů z písecké posádky, kteří padli v bitvách u Melegnana a Solferina v severní Itálii v roce 1859.
Nápis na pomníku: LÉTA PÁNĚ 1856 / STATEČNĚ BOJUJÍCE V KRUTÝCH BITVÁCH / U MELEGNANU DNE 8. ČERVNA / A U SOLFERINA DNE 24. ČERVNA / PADLO SMRTÍ HRDINSKOU 872 VOJÍNŮV / A DŮSTOJNÍKŮV BÝVALÉHO PLUKU Č. 11 //

Palackého sady

Vznikly na místě zrušeného příkopu před městskými hradbami ve čtyřicátých letech 19. století. Nazvané jsou podle pomníku věhlasného politika a historika Františka Palackého (1886). Dále tu nalezneme pomník básníka Adolfa Heyduka (1935) a barokní sochu pohanského boha Neptuna (1771), která původně zdobila již neexistující kašnu na Velkém náměstí.
Stojí zde také Schrenkův pavilon (1841), empírová stavba skrývající uvnitř kryptogram se jménem stavebníka. V sadech je též známý hostinec "U Reinerů", kde více než 20 let bydlel Adolf Heyduk. Naproti stojí budova Divadla Fráni Šrámka.

Vodní elektrárna

Jedná se o starou vodní elektrárnu se dvěma Francisovými turbínami. Objekt byl zrekonstruován v devadesátých letech a to včetně vnitřního vybavení. Provoz je plně funkční a vyrábí elektrickou energii, která je dodávána do sítě.
Ve vnitřních prostorách se dále nachází expozice, která pojednává o historii veřejného osvětlení. Provozní doba expozice je v období od května do září v časech od 9 do 12 hodina od 13 do 16 hodin denně kromě pondělí. Pro skupiny a zájezdy je možno sjednat speciální termín.

Vstupné do této expozice číní 20,- Kč.

Gotický most v Písku

Nejstarší dochovaný most v Čechách, vystavěný patrně ještě před koncem 13. století. Po mostu v německém Regensburgu je také nejstarším dochovaným mostem na sever od Alp. Zbudován byl již ve třetí čtvrtině 13. století, ale písemné prameny se o něm zmiňují až roku 1348 v souvislosti s výnosem Karla IV. který stanovil, že pokuty vybírané ve městě mají být použity na jeho údržbu. Přes most procházela obchodní cesta zvaná Zlatá stezka, která spojovala české země s Rakouskem a Německem. Dnes je písecký most národní kulturní památkou.
Kamenný most spojuje levý a pravý břeh řeky Otavy v říčním kilometru 25,465 (počítáno od soutoku Otavy s Vltavou pod hradem Zvíkovem). Je dlouhý 109,75 m včetně zdí na levém předmostí, čistá délka je 91,37 m a šířka 6,25 m. Most stojí na 6 pilířích ze žulových kvádrů, založených v hloubce 1,8 m pode dnem řečiště. Pilíře jsou opatřeny proti proudu řeky klínovitými břity a proti ledovým krám je chrání ledolamy z pozdějšího období. Rozpětí 6 půlkruhových oblouků je 8,15 m a segmentového oblouku u levého břehu 13,1 m. V minulosti také míval dvě mostecké věže. První, na Pražském předměstí, se zřítila při povodni roku 1768 (i s hlásným) a druhá, zbudovaná po husitských válkách, byla stržena roku 1825 v zájmu dopravy.
Výzdobu mostu tvoří pískovcové sochy z 18. století. Na pravé straně od centra je sousoší Kalvárie, které tvoří sochy Marie, Maří Magdalény a Jana, nad nimi z cínu zhotovený Ukřižovaný. Následuje sousoší sv. Jana Nepomuckého, na jehož podstavci je vytesán městský znak a sousoší dotvářejí dva andělé, kteří představují Čas mlčení a Čas mluvení. Na levé straně je sv. Anna Samotřetí s Ježíškem a dětskou postavou Marie. Poslední sochou je socha sv. Antonína Paduánského s knihou a Ježíškem.
V letech 1996-8 proběhla generální oprava mostu, mj. byly zpevněny jeho pilíře. Při povodni v srpnu 2002 voda dosahovala 2 m nad mostovku. Po jejím opadnutí bylo zřejmé velké poškození památky. Až na malý díl bylo strženo zábradlí v celé délce mostu a většina z něj skončila na dně řeky Otavy a později vyzvednuta. Byla vytrhána a odplavena kamenná dlažba a veškerá izolace mostovky. Voda strhla také část sousoší sv. Jana Nepomuckého, ozdobné zábradlí, bylo posunuto sousoší sv. Anny.
Díky velkému úsilí všech zainteresovaných i veřejné sbírce na opravu mostu byly opravy mostu dokončeny již v květnu 2003, 12. května t.r. byl most slavnostně nasvícen a 26. května 2004 došlo k osazení nové kopie při povodni poškozené sochy anděla.

Anketa
Anketa  

Sledujete Písek pomocí webkamer?
 
Ano 25179
Ne 18831
 
hlasováno 44010 krát
 
Reklama  

 REE-systems
 
TOPlist
© 2001 Colis s.r.o,

Reklama

© Copyright | Odeslat Techické dotazy webmaster@episek.cz |  Informace Odeslat info@episek.cz
Statistiky
Celkem:511346
Měsíc:32493
Den:29