mail Dotazy a připomínky směřujte na info@episek.cz. Teplota:  
On-Line Teploměr 
meteorologická stanice Písek
http://meteo.amut.net
   
Dnes je 18.07.2018
Svátek má Drahomíra a zítra Čeněk
 
Město Písek Státní správa Kultura Sport Školství Služby Turistické info
Odkazy
- Akce v Písku
- Infocentrum Písek
- Oficiální stránky města
- Písecká internetová TV

Kontakty
mailinfo
mailwebmaster

Katalog firem
- PIK engineering s.
- Geodetická kancelá
- COLIS, s.r.o.
- H-Comp
- HOTEL AMERIKA
[ další...

Registrace
- informace
- zaregistrovat se

Přihlášení
Loginname
Password


www.andysek.net
meteo.amut.net
meteo.amut.net
Skupina Terifoto
Fotoklub Pisek

Zámek Třeboň

tel.: 384 - 72 11 93

Neodmyslitelnou součástí Třeboně je honosný renesanční zámek, rozkládající se na jihozápadní straně historického centra města. V těchto místech stával nejdříve panský dvorec, změněný na tvrz a později kamenný hrádek, zmiňovaný poprvé roku 1374. Nedlouho předtím koupili Třeboň Rožmberkové, kteří městu a jeho širokému okolí dopřáli náležitý rozvoj. Po roce 1562 pověřil Vilém z Rožmberka Vlachy Jana a Antonína Ericery náročnými přestavbami starých hradních budov na renesanční zámek. Tuto proměnu dokončil v době Petra Voka architekt Domenico Cometa. Po smrti posledního Rožmberka (1611) zdědili zámek ©vamberkové, kteří přišli o většinu majetku po osudové bitvě na Bílé hoře. Třeboňské panství daroval císař Ferdinand II. své vlastní rodině, ale o snadno nabytý majetek nikdo nepečoval a záchranou pro zámek je až přechod do rukou starobylého německého rodu Schwarzenbergů, kteří jej získávají v roce 1660. Knížecí rod Schwarzenbergů vlastní zámek až do roku 1940, kdy jej zabírá gestapo. Počátkem dvacátých let, po první pozemkové reformě, Schwarzenbergové zámek opouštějí a poté slouží po několik let jako hotelové zařízení. Po válce v roce 1945 je nad zámkem zavedena národní správa a v roce 1947 byl třeboňský zámek zestátněn. Do areálu zámku se vstupuje z náměstí severní zámeckou branou, vystavěnou v letech 1605-1607 Dominikem Cometou. První historická expozice nazvaná "Rožmberské renesanční interiéry" dokumentuje a připomíná nejstarší historii až do 17. Století. Druhá prohlídková trasa dokladuje a připomíná způsob života posledních knížat ze Schwarzenbergu. Ze zámeckých interiérů je nejzajímavější rozlehlá renesanční světnice obdélného půdorysu zaklenutá vysokou zrcadlovou klenbou. Vedle zámku se rozprostírá park, oblíbené místo odpočinku třeboňských občanů, turistů i lázeňských hostů.

provozní doba:
(zavírací den: pondělí)
duben, říjen: 9,00 - 16,00 hodin
květen, září: 9,00 - 16,00 hodin
červen - srpen: 9,00 - 17,00 hodin

Hrad Strakonice

tel.: 383 - 32 15 37

Stavebníky strakonického hradu byli feudálové významného rodu Bavorů, kteří s výstavbou svého sídla začali na počátku 13. století. Později darovali část hradu rytířskému řádu johanitů. Na počátku 15. století již johanité vlastnili celý hrad i okolní panství. K rozsáhlé přestavbě hradu na reprezentační sídlo velkopřevorů řádu došlo v 16. století, později proběhly jen nepodstatné úpravy. Část hradu dnes slouží jako muzeum Strakonicka.

provozní doba:
(zavírací den: pondělí)
duben - červen, září, říjen: 8,00 - 16,00 hodin
červenec, srpen: 9,00 - 17,00 hodin



Hrad Rožmberk

tel.: 380 - 74 98 38

Na listině krále Václava I. z roku 1250 je uveden Vok z Rožmberka, což je první zmínka o hradu. Po roce 1302 přesídlil Vokův syn Jindřich se souhlasem krále Václava II. na nedaleký Český Krumlov a Rožmberk poněkud pozbyl na významu. Větších oprav se hrad dočkal na konci 16. století, kdy jej poslední Rožmberk Petr Vok předurčil na sídlo svého synovce Jana Zrinského. Roku 1619 dobyl hrad habsburský vojevůdce Karel Bonaventura Buquoy. Císař Ferdinand tomuto rodu pocházejícímu z Francie hrad Rožmberk daroval a Buquoyové na něm a v nedalekých Nových Hradech sídlili až do r. 1945. V polovině 19. století upravil Jiří Jan Buquoy Rožmberk v novogotickém slohu a tato proměna se dotkla i většiny interiérů. Deset pokojů na prohlídkové trase je zařízeno převážně novogotickým mobiliářem, ale jsou tu například i čtyři sekretáře pocházející ze 17. století a další jednotlivé zajímavé kusy. Vystavené obrazy pocházejí z 15. až 18. století, některé z nich mají značnou uměleckou cenu. Lze si prohlédnout rovněž portréty několika členů rodu, po kterém se hrad jmenuje. Svou souhrnnou kvalitou vyniká vybavení zbrojnice s četnými exponáty z třicetileté války. V kapli a v Rytířském sále se dochovala původní renesanční výzdoba. Výsledný dojem z návštěv hradu: výborný. Hrad jsem navštívil mnohokrát, kromě toho každoročně pod ním jezdím s rodinou a přáteli na kanoích po Vltavě. Rožmberk proto na mě působí sympaticky již od pohledu. Nabízí občerstvení a příjemné zastavení. Interiéry jsou krásné a zařízeny hodnotným mobiliářem. Většinou vyznívají v jakoby "rytířském" duchu - je znát, že Buquoyové byli na vojenskou minulost svých předků náležitě hrdí.

provozní doba:
(zavírací den: pondělí)
duben, říjen: so, ne: 9,00 - 16,00 hodin
květen, září: 9,00 - 16,00 hodin
červen - srpen: 9,00 - 17,00 hodin



Hrad Kámen

tel.: 565 - 42 66 09


Původně gotický hrad založený v polovině 13. století a nazván po rozsáhlém skalisku na němž byl vystavěn. První bezpečné písemné zmínky jsou z let 1316 a 1318. Kámen byl královským letním hradem. K hradu patřilo stejnojmenné městečko a deset poddanských vsí. Nejznámější držitel rytíř Jan Kryštof Malovec - držel hrad od roku 1640. Po roce 1948 byl poslednímu majiteli Antonínu Fleissikovi konfiskován. Státním kulturním majetkem byl Kámen prohlášen v roce 1953. V letech 1964 až 2002 byl hrad Kámen zřizován ONV, později Okresním úřadem v Pelhřimově. Od 1.1.2003 je hrad Kámen příspěvkovou organizací Kraje Vysočina.

provozní doba:
duben, říjen: so, ne, svátky: 10,00 - 17,00 hodin
květen - září: ut - ne, svátky: 10,00 - 17,00 hodin
červenec, srpen: ut - ne, svátky: 10,00 - 17,00hodin

Zámek Hluboká nad Vltavou

tel.: 387 - 96 70 45
e-mail: zamekhluboka@volny.cz

Na místě dnešního zámku stával od druhé poloviny 13. století raně gotický hrad, podstatně rozšířený koncem 15. století Vilémem z Pernštejna. Roku 1562 prodal král Ferdinand I. Hlubokou do dědičného vlastnictví pánům z Hradce, kteří hrad přestavěli na renesanční zámek. O století později koupil hlubocké panství Jan Adolf I. Schwarzenberg, zakládající člen rodové větve, která působila v jižních Čechách bezmála tři sta let. Na přání knížete Adama Františka, Adolfova vnuka, přestavěli na počátku 18. století P. I. Bayer a jeho nástupce A. E. Martinelli zámek do podoby barokní. Ve druhé třetině 19. století se rozhodli kníže Jan Adolf II. s manželkou Eleonorou přestavět Hlubokou ještě jednou, tentokráte do podoby romantické. Projekt vypracoval architekt Franz Beer a ten také stavební práce, zahájené roku 1840, po dvacet let řídil. Staré budovy byly zbourány a místo nich nově vystavěn malebný zámek ve stylu tudorské gotiky. Jeho náročnou vnější a vnitřní výzdobu dokončil roku 1871 Beerův nástupce Ferdinand Deworetzky. Hluboká patří bezpochyby k nejkrásnějším zámkům Čech. Stěny a stropy reprezentačních sálů v prvním patře zámku jsou obloženy ušlechtilým dřevem s neobyčejně bohatou truhlářskou a řezbářskou výzdobou. Ložnici a oblékárnu kněžny Eleonory, Hamiltonův kabinet a čítárnu zdobí obrazy evropských mistrů 16. - 18. století, krásné lustry, pozdně renesanční vitráže a delfská fajáns. Nejvzácnější kusy nábytku jsou umístěny v Ranním salónu a doplněny malovanými čínskými vázami z 18. století. Portréty na stěnách Ranního salónu, malé jídelny, kuřáckého a přijímacího sálu představují nejvýznamnější příslušníky schwarzenberského rodu. Na stěnách velké jídelny je vystaven hodnotný soubor tapisérií, utkaných v Bruselu v první polovině 17. století. Největším sálem je knihovna s kazetovým stropem, převezeným na Hlubokou z rodového hradu Schwarzenberg. Celkově výbornou úroveň má hlubocká zbrojnice. Novogotické kapli dominuje oltář s rozměrnou pozdně gotickou archou. V roce 2001 byla na zámku zpřístupněna prohlídka zámecké kuchyně. V bývalé zámecké jízdárně dnes sídlí Alšova jihočeská galerie s expozicí gotických maleb a soch a dále s holandským a vlámským malířstvím 17. a 18. století a s proměnnými výstavami v hlavním sále.

provozní doba:
(zavírací den: pondělí)
duben, říjen: 9,00 - 16,30 hodin
květen, červen, září: 9,00 - 17,00 hodin
červenec, srpen: denně: 9,00 - 17,00 hodin



Zámek Kratochvíle

tel.: 388 - 32 43 80

Renesanční letohrádek Kratochvíle je nejnázornějším svědectvím o italské kulturní orientaci Viléma z Rožmberka, předního velmože české renesance. Jednopatrovou budovu, která byla obdobou soudobých italských vil, vystavěl v letech 1583 - 1589 Baltazare Maggi z Arogna. Vstupní sál a jídelnu v přízemí vyzdobil malbami s loveckými motivy Georg Widmann. Strop společenských sálů v prvním patře pokrývá bohatá štukatérská výzdoba s náměty z římských dějin, mistrovské dílo Antonia Melany. Přes náročnou výzdobu jsou interiéry zařízeny jen zčásti, za pozornost však stojí expozice českého animovaného filmu. Výsledný dojem z návštěv Kratochvíle: výborný. Malebné prostředí zámku s vodním příkopem. V hlavní budově nástěnné malby a především kvalitní štuková výzdoba, naproti tomu téměř žádný mobiliář. Expozice animovaného filmu připomíná především rodičům dnešních školáků důvěrně známé večerníčky a jiné pohádkové postavičky. Hned za zámkem začíná první z velkých ohrad, kde chovají jezdecké koně.

provozní doba:
(zavírací den: pondělí)
duben, říjen: so, ne: 9,00 - 16,00 hodin
květen, září: : 9,00 - 16,15 hodin
červen - srpen: 9,00 - 17,15 hodin



Zámek Červená Lhota

tel.: 384 - 38 42 28
e-mail: zamekcervenalhota@razdva.cz

Jednou z nejromantičtěji položených památek v Čechách je jihočeský vodní zámek Červená Lhota. Vyrůstá na skále, která se přehrazením údolí a vzedmutím vodní hladiny stala malým ostrůvkem. Zemanskou tvrz koupil roku 1530 Jan Kába z Rybňan a brzy na to ji přestavěl na renesanční zámek. Po roce 1641 se Lhota stala majetkem Slavatů, pánů na nedalekém Jindřichově Hradci. Před polovinou 19. století nechal E. J. Schönburg-Hartenstein upravit zámecký exteriér v romantickém duchu. Na počátku 20. století cimbuří a jiné neogotické prvky zmizely. Architekt H. Walcher z Moltheimu je nahradil pseudorenesančními štíty s oblouky nahoře, pro Červenou Lhotu dnes charakteristickými. Návštěvníci vstoupí nebo nahlédnou do šestnácti velmi útulných, komorně laděných interiérů, vypovídajících o životě od renesance až po 19. století. V paměti utkví portrét "Ošklivé vévodkyně" Markéty Tyrolské a Korutanské zvané "Pyskatá", či vzpomínka na hudebního skladatele Karla Dietterse z Diettersdorfu. Zaujme Pánská pracovna s renesančními obrazy a uměleckými díly z téže doby, barokní jídelna s bohatou štukovou výzdobou i půvabný Francouzský salon zařízený ve stylu druhého rokoka. Z oken na jižní a západní straně zámku se otevírají neobyčejně působivé pohledy přes hladinu jezera do zámeckého parku.

> provozní doba:
(zavírací den: pondělí)
duben, říjen: so, ne, svátky: 9,00 - 16,00 hodin
květen, září: 9,00 - 16,00 hodin
červen - srpen: 9,30 - 17,30 hodin

Zámek Český Krumlov

tel.: 380 - 71 14 65 a 380 - 71 11 83
e-mail: zamek@ckrumlov.cz

Procházka centrem tohoto jihočeského města je krásným zážitkem. Gotické a renesanční domy, velká renesanční radnice na svažujícím se náměstí, na které navazují úzké a křivolaké uličky, důstojné kláštery a kostely se do současnosti zachovaly bez rušivých přestaveb a ve svém úhrnu představují skvost světového významu. Středu města vévodí svou polohou a velikostí chrám sv. Víta, cenná stavba české gotiky. Původní hrad založili před polovinou 13. století páni z Krumlova. Později vystavěl Petr z Rožmberka nový, tzv. Horní hrad. Během čtyřicetileté vlády Viléma z Rožmberka (+ 1592) probíhají dalekosáhlé stavební úpravy a podle plánů Baltazare Maggiho jsou novými stavbami oba hrady propojeny. Zámecké interiéry ještě doznaly v dalších dvou staletích řadu změn, ale krásné renesanční pokoje Viléma z Rožmberka ponechali další majitelé Krumlova v původním stavu.V době baroka obohatily celý areál nově přistavěné budovy, například mincovna a zámecké divadlo. Krumlovský zámek je v Čechách druhý největší po Pražském hradě a dodnes vypovídá velmi názorně o své bohaté historii. Setkáváme se v něm s doklady stavebního mistrovství i uměleckými díly z doby pánů z Rožmberka, vládnoucích odtud velké části jižních Čech v letech 1302 až 1600. Památku na svůj rod zde zanechali rovněž vévodové z Eggenbergu. V roce 1719 je vystřídali knížata ze Schwarzenbergu, kteří vlastnili zámek po deset generací, až do roku 1947. Rovněž i jim vděčí Český Krumlov za svůj rozvoj a také za to, že zachovali pro příští generace množství exponátů, které se běžně používaly a v době svého vzniku většinou neměly mimořádnou hodnotu. V pozdějších staletích se však staly jedinečnými svědky své doby.

provozní doba:
(zavírací den: pondělí)
duben, říjen: 9,00 - 16,00 hodin
květen, září: 9,00 - 17,00 hodin
červen - srpen: 9,00 - 18,00 hodin



Zámek Blatná

tel.: 383 - 42 29 34
fax: 383 - 42 36 58

Původní hrádek s kaplí zde vznikl asi kolem poloviny 13. století. Začátkem 15. století změnili Bavorové ze Strakonic Blatnou na vodní hrad. V letech 1520 - 30 zde vystavěl královský architekt Benedikt Ried z Piestingu raně renesanční palác s dvojicí trojbokých patrových arkýřů. Další paláce postavené za pánů z Rozdražova, Serényiů a Hildprandtů změnily hrad na zámek. Návštěvníci si mohou prohlédnout například orientální, lovecký, rokokový a empírový salónek. Většina místnosti na prohlídkové trase, včetně obrazárny a jídelny, je vybavena nábytkem z 19. století.

provozní doba:
duben - 15. květen: so, ne: 10,00 - 16,00 hodin
16.květen - červen: denně: 10,00 - 16,00 hodin
červenec, srpen: denně: 10,00 - 16,30 hodin
1 - 16. září: denně: 10,00 - 16,00 hodin
17. - 28. října: so, ne: 10,00 - 16,00 hodin

Hrad Zvíkov

tel.: 382 - 28 56 76

Ostroh, vypínající se nad soutokem řek Vltavy a Otavy, lákal svou polohou k osídlení již v předhistorické době. Před rokem 1234 zde král Václav I. založil hrad, ale stavební rozvoj Zvíkova je spojen se jménem Přemysla Otakara II. (+1278). Ke zmíněné věži nechal přistavět na tehdejší poměry veliký čtyřkřídlý palác nepravidelného půdorysu. Do konce 13. století byly ještě vystavěny hradby s branami a baštami, nejdůležitější hospodářské budovy a věž zvaná Hláska, opatřená břitem a zvýšená roku 1554. V 17. století nejslavnější období hradu skončilo a po roce 1648 začal Zvíkov chátrat. Až před polovinou 19. století byla nově zastřešena kaple a opraveny hradní věže. K rozsáhlejším opravám hradu došlo po roce 1881 a pak znovu zhruba o sto let později. Je dílem téže stavební huti, která realizovala i nedaleké hrady v Písku a Myšenci či kamenný most v Písku.Nejstarší dochovanou stavbou v areálu hradu je věž Markomanka, která stojí v nároží dnešního vnitřního hradu. V letních měsících doplňují program na hradě příležitostné výstavy, vystoupení skupin historického šermu, koncerty i tradiční divadelní festival Zvíkovské divadelní léto.

provozní doba:
(zavírací den: pondělí)
duben, říjen: so, ne, svátky 9.30 - 16.00 hodin
květen, září 9.30 - 16.30 hodin
červen - srpen 9.00 - 17.30 hodin

Zámek Bechyně

tel.: 381 - 21 31 43 , příp. 381 - 21 12 21
Fax: 381 - 21 12 19

http://www.zamek-bechyne.cz/

Otevírací doba:

Zámek: 1.6. – 31.8., mimo pondělí vždy od 10.00 do 17.00 hodin (poslední prohlídka v 16.00 hodin). .-

Zámecký park: 20.5. – 11.9.2005, mimo pondělí od 08.00 do 18.00 hodin, mimo sezónu jen v sobotu a neděli od 08.00 do 18.00 hodin

Muzeum Vl. Preclíka: 20.5. – 11.9. 2005, mimo pondělí vždy od 10.00 do 17.00 hodin.


Zámek Orlík

tel.: 382 - 27 51 01
e-mail: zamek_orlik@volny.cz

http://www.volny.cz/zamek_orlik/

Hrad byl založen kolem poloviny 13. století. Tvořil jej nejprve nevelký palác, chráněný z přístupové strany hradbami a trojicí obranných věží. Požár, který Orlík zničil roku 1508, a následné vymanění hradu z manských závazků podnítilo rozsáhlou pozdně gotickou přestavbu. Asi před rokem 1588 vlašský mistr Augustin Orlík renesančně upravil. Zásadní posílení významu Orlíku přinesl počátek 19. století, kdy si jej zvolil kníže Karel Schwarzenberg za sídlo. (Jeho stejnojmenný potomek je majitelem zámku i v současnosti). Po požáru roku 1802, který narušil a pozdržel práce při probíhající zásadní přestavbě, projektované K. J. Langem, došlo ke zvýšení celého zámku o další patro. Je zajímavé, že již tato rekonstrukce dala zámku romantickou gotizující úpravu, kterou ovšem dále zdůraznila renovace fasád v letech 1860-1862. Schwarzenbergy bohatě vybavené zámecké interiéry jsou vynikající ukázkou životního stylu šlechty v 19. století. Výzdobou vyniká tzv. Teskův sál , jehož vyřezávaný kazetový strop a obložení stěn zhotovil v letech 1882 -1884 Jan Teska. V podobném romantickém duchu je vyzdoben a zařízen honosný Rytířský sál. Na zámku je také zastoupen empírový styl a to především nábytkem, který si přivezl již zmíněný Karel Schwarzenberg z Paříže. Výsledný dojem z návštěvy zámku Orlík: vynikající Pěkný zámek na krásném místě. Kdysi stával vysoko nad údolím řeky Vltavy, nyní jen pár metrů nad hladinou Orlické přehrady. Interiéry jsou značně rozmanité (převládá romantický styl, zastoupen je empír a pozdní baroko). Průvodci jsou na úrovni, správa zámku prakticky trvale přítomna. Orlík je velmi navštěvovaným zámkem, takže doporučuji zvolit dobu, kdy ještě nejsou příliš početné skupiny. Naproti tomu krásný slunečný den umožňuje návštěvníkům vychutnat i velmi atraktivní okolí zámku a strávit tady příjemně delší dobu. Moje děti například svědomitě prolezly nepřehledný terén po obou stranách přístupové cesty a vrátily se nadšeně s nalezeným pavím pérem. Dodnes si Orlík velmi dobře pamatují. Blízko u zámku je kotviště pro parník, ve kterém lze přejet ke hradu Zvíkovu a poté zpět, což doporučuji. Pokud se koupání týče, přestože je voda hned u zámku, špatně se do ní po ostrých kamenech vstupuje a vyplatí se zajet na přístupnější místa s plážemi.

Anketa
Anketa  

Sledujete Písek pomocí webkamer?
 
Ano 26248
Ne 19530
 
hlasováno 45778 krát
 
Reklama  

 REE-systems
 
TOPlist
© 2001 Colis s.r.o,

Reklama

© Copyright | Odeslat Techické dotazy webmaster@episek.cz |  Informace Odeslat info@episek.cz
Statistiky
Celkem:521227
Měsíc:24086
Den:2